Vlastním jménem Meyer
( 19.1.1868 Vídeň – 4.12.1932 Starnberg)
Meyrink začal svou rozsáhlou okultní praxi v Praze, která ho po celí život inspirovala svou magií. Žil tu trvale od roku 1885 až do roku 1904, nejprve jako student, pak jako bankéř a poté se stal svobodným spisovatelem. Právě když začal psát své knihy, změnil se bankéř Meyer na spisovatele a okultistu Meyrinka. Meyrink slavil jako spisovatel velké úspěchy, ale čím více esoterismu jeho literární díla obsahovala, tím víc klesal zájem o ně. Za svého pobytu v Praze, vyčerpán neustálými konflikty, se Meyrink rozhodl pro sebevraždu, ale zrovna když už chtěl vystřelit, všiml si, že mu kdosi strká pod dveře nějaké papíry. Odložil svou vraždu, aby se podíval co to je. Byli to prospekty na okultistickou literaturu, které ho tak zaujaly, že zcela propadl záhadným vědám. Od roku 1901 začal publikovat své povídky, jejichž ironie, tajuplnost a fantastičnost vyvolávaly mezi lidmi značnou pozornost. Skutečnou proslulost získala Meyrink až vydáním svého prvního „staropražského románu“ Golem (od roku 1913), který se stal velkým bestsellerem. Během 1. světové války vyšla i Zelená tvář (1916) a Valpurgina noc (1917).Po válce publikoval Bílého dominikána a Anděla západního okna – odehrávají se též v Praze.
Mě osobně Meyrink zaujal tím jak dokáže zvláštně podat v dílech své myšlenky. Navíc pro mě jakožto milovníka Prahy (kulturního milovníka) je to opravdu slast číst něco co sama v pražských uličkách Starého města vnímám. Meyrinkovi knihy se určitě také vyplatí mít doma, protože to nejsou svazky jen na jeho přečtení a dost. Tahle literatura se dá číst několikrát a vždy v ní najdete spoustu nového, toho čeho jste si prve nevšimli nebo neuvědomili. Fakt je to báječné počteníčko, zkuste.
